to není možné

podle paní Pilloni vás tam na každém kroku může znásilni či zabít imigrant

Já paní P. neznám, ona na Sicílii nebo v někde v Itálii žije? I můj muž je imigrant a já samozřejmě také. Odešli jsme za vidinou jednoduššího život do Anglie a pak jsme šli za hlasem srdcedo Itálie. Můžu odpřísáhnout, že jsme nikoho nezabili ani neznásilnili.

Díky, zajímavá info o Anglii - svět prostě vždycky trochu jiný, že jsou naše domněnky. Jak říká Ruiz: nevytvářej domněnky.

Jaké jsou nebo byli vaše domněnky? Můžete to trochu prosím nastínit? Upřímně mě zajímá jak na vás Anglie zvenku zapůsobila.

Opět velmi zajímavý blog.

Děkuji! To píše sám život.

Zajímavé srovnání. Nemáte dojem, že to souvisí s rodinnou (ne)soudržností?

Do rodiny jsem v Anglii nikomu neviděla, takže nemohu posoudit. Vystřídala jse různá pracoviště a moji angličtí kolegové byli vždy slušní a korektní lidé. Co jsem naopak na Sicílii, potažmo v Itálii vypozorovala ( nebo spíše zažila), tak to s tou italskou velkou milující rodinou není až tak žhavé...

Určitě na to má vliv anonymita velkých měst a hustota obyvatel. V Manchesteru se na jednom km čtverečním tlačí 4.300 lidí a naopak na Sicílii jenom 190 obyvatel. Všichni se na Sicílii více znají a častěji se setkávají. Takže je těžší provést nějakou lumpárnu, aniž by se to někdo nedozvěděl.

Všeobecně se v Itálii snaží mít lidé mezi sebou dobré mezilidské vztahy.

Možná by stálo za to si přečíst nějakou sociologickou studii o těchto patologických jevech. Souhlasím s vámi, že dobře fungující rodina je základ, ale rozhodně ne stoprocentní záruka.