Krok do snu... nejtěžší je ten první (pak už to zvládne každý)

13. 06. 2018 18:12:03
K tomu abychom převrátili náš život kompletně naruby, stačila jedna romantická večeře v italské restauraci na předměstí anglického Manchesteru. Kapky deště klepaly na okna a my jsme se konečně rozhodli. Chceme žít v Itálii

Život je přeci o snech, moci se jich dotknou a prožít je, vychutnat si každý okamžik. Na počátku byla touha uniknout ze stereotypu. Opustit vyjeté koleje a vrhnout se do víru dobrodružství. Jedinou jistotou byl pocit, že to bude zábava.

Plán byl jednoduchý: odjet z Anglie do Čech, proniknout do tajů italštiny a najít práci v Itálii. Během dvou měsíců

jsme skončili v práci, stihli prodat ledničku, našli si v Česku soukromou učitelku italského jazyka a zabalili do dvou aut vše, co jsme měli. Nebyla jediná pochybnost, že by to snad nevyšlo!

Přesně měsíc jsme pobývali v Čechách, kde jsme ani na minutu nezaháleli. Hned druhý den po příjezdu jsme kontaktovali pracovní agenturu, která zajišťovala práci v italských hotelech i s ubytováním. Nejtěžší na tom bylo je přesvědčit, aby nám začali vyřizovat práci dřív, něž jsme vůbec začali italsky rozumět. Uznali, že když se denně budeme věnovat pět hodin samostudiu italštiny a k tomu každý večer pravidelně docházet na soukromé hodiny, tak to musíme zvládnout. Po čtyřech týdnech jsme vytáhli hlavy z učebnic a napsali jsme na výbornou jazykový test, který nám otevřel brány do sluncem zalité Itálie.

Před námi byla cesta až ke špičce italské boty a pak dál přes moře na ostrov Sicílie. Vyjeli jsme plně naloženi. Rakouskem jsme jen prosvištěli, rychle se kolem nás mihly italské Dolomity, prohnali jsme se pod toskánskými svahy, trochu se sobě navzájem ztratili a zase znovu našli u Neapole, vykoupali se v moři Kalábrie a natlačili se na trajekt, který nás přeplavil na námi ještě neprozkoumaný ostrov Sicílie.


Silnice lemovaly kvetoucí kaktusy, moře se třpytilo a na silnici se jezdilo tak, jak se na pravé jižanské šílence sluší a patří. Etna nám zakouřila na přivítanou a majestátně se pnula k nebi, jako by říkala, že ona je tu naším pánem. Projížděli jsme vyprahlou krajinou, která ještě před pár týdny byla plná zeleně. Členitým terénem plným zatáček, jsme se blížili k Agrigentu - městu na kopci, s ķrásným výhledem na moře, které tu je více jak 2 500 let.

Srdíčka začala tepat nervozitou. Zbývaly poslední minuty do prvního setkání s naším novým zaměstnavatelem a novými kolegy. Na hotelu Kaos se třpytily čtyři hvězdy, ze všeho číšil luxus. S italštinou jsme se na ostro teprve seznamovali, takže domluva probíhala v angličtině. Všichni se usmívali a vítali nás. Po předání klíčů jsme s radostí běželi do našeho nového domečku. Začali jsme sestěhovávat nábytek z jedné místnosti do druhé, montovat naše stoly a židle, věšet obraz na stěnu a tvořit domov. Na střešní terase je lehátko a výhled na nekonečné moře.

Představy se zhmotnily a vše je ještě krásnější než v myšlenkách. Je to k neuvěření! Ještě nedávno jsme žili ve studené Anglii a dnes jsme na nejkrásnějším místě, které jsme kdy viděli. Papkáme italské dobroty u velkého stolu ve společnosti veselých Italů. Už týden ležíme pod palmou a čvachtáme se v křišťálové vodě bazénu. Slunce, které nám tolik chybělo, natahuje svoje paprsky a příjemně rozpaluje naši bílou kůži. Pomalounku začínáme prozkoumávat okolí, testujeme pláže a mapujeme terén.

Chvíli ještě potrvá než nám vyřídí všechny pracovní dokumenty. Takže prozatím si s požehnáním vedení hotelu plnými doušky užíváme ráje. Kolem nás plyne život vlastním tempem a my se mu poddáváme.

Autor: Veronika Trněná | středa 13.6.2018 18:12 | karma článku: 16.58 | přečteno: 788x

Další články blogera

Veronika Trněná

S hlavou proti zdi

Už tomu bude týden co bloumáme Římem a snažíme se tohle město nějak uchopit. Oficiálně pobýváme na adrese Via Tolfa 26, ale ve skutečnosti byvakujeme na přilehlém parkovišti. Úkolem číslo jedna je najít si legální práci.

26.8.2018 v 20:50 | Karma článku: 18.23 | Přečteno: 859 | Diskuse

Veronika Trněná

Na Řím!

Čas na Sicílii vypršel! Se slzou v oku jsme se s tímto magickým ostrovem rozloučili a namířili si to do Říma, kde jsme plánovali se usadit. O tom, že nám hlavní italské město ukáže svoji temnou tvář, jsme neměli nejmenší tušení.

31.7.2018 v 17:31 | Karma článku: 21.83 | Přečteno: 789 | Diskuse

Veronika Trněná

Kam vedou všechny cesty?

Jen co jsme se zapracovali, zorientovali, vstřebali kulturní šoky a překonali všechny nesnáze, musíme přemýšlet, kam se vydáme až nám skončí pracovní smlouva. Na Sicílii zůstat rozhodně nemůžeme.

19.7.2018 v 8:49 | Karma článku: 12.81 | Přečteno: 462 | Diskuse

Veronika Trněná

Bereme se!

Italové milují oslavy všeho druhu. Křtiny, narozeninové párty a samozřejmě i svatby. Už vám někdo vyprávěl o pravé italské veselce? Ta opravdu NEJ NEJ NEJ je zaručeně SICILSKÁ.

4.7.2018 v 8:21 | Karma článku: 17.29 | Přečteno: 796 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Petr Havránek

Přírodní park Sölktäler

Přírodní park Sölktäler je klenotem Nízkých Taur a skrývá v sobě netušené zážitky z velehor. Pro milovníky divoké přírody je to doslova ráj.

21.11.2018 v 7:00 | Karma článku: 11.36 | Přečteno: 249 | Diskuse

Milan Zajic

Stárnoucí zevloun opět v akci

Vážím si každého dne, kdy počasí přeje výletům po kopcích a člověk v přírodě nabere mnoho energie. A dnešní den patří mezi ně. A tak vzhůru do malých kopců .....

20.11.2018 v 15:06 | Karma článku: 14.06 | Přečteno: 544 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Ad Aviou Amerikou: Poděkování

Se zájmem jsem se seznámil s cestopisným seriálem blogerky Kláry Kutačové „Aviou Amerikou 2017“, zejména s pasážemi týkajícími se Ecuadoru. K tomu bych chtěl přičinit jednu osobní poznámku.

20.11.2018 v 14:59 | Karma článku: 15.23 | Přečteno: 321 | Diskuse

Klára Kutačová

Aviou Amerikou 2017 - Čas se rozloučit

Amálku jsme odstavili a přišel čas se rozloučit - dělíme se do dvou aut a vyrážíme poznávat Kolumbii v menších skupinách. Jsou Velikonoce v silně Katolické zemi, což slibuje, že to bude velice zajímavé putování.

20.11.2018 v 10:00 | Karma článku: 9.86 | Přečteno: 201 | Diskuse

Libor Čermák

Tajemný, magický a hlavně fotogenický Český Krumlov

Jihočeské město Český Krumlov, které je zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO, je obdařené nejen hezkými místy k fotografování, ale i řadou mnoha záhad a pověstí. A tomu všemu jsem věnoval tento fotoblog.

19.11.2018 v 8:25 | Karma článku: 12.50 | Přečteno: 315 |
Počet článků 22 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 966

Posledních třináct let jsem na cestách. Chvíli mým domovem bylo Rakousko, později deštivá Anglie, kterou vystřídala rozpálená Sicílie. Itálie mi učarovala natolik, že jsme tam žila s mým mužem téměř 8 let. 

Minulý rok jsme si pořídili vysněný domek na čtyřech kolech. Místo našeho pobytu je velice proměnlivé, záleží kde zrovna zaparkujeme. Někdy máme výhled na hory a jindy zase máme soukromou pláž. Momentálně je našim domovem Gruzie.

Najdete na iDNES.cz